Právní stanovisko Jiřího Jelínka

20.4.2022 vypracoval prof. JUDr. Jiří Jelínek, CSc. právní stanovisko k instalaci nacistického kříže na rozhledně Štěpánka

Právní stanovisko k posouzení, zda instalace nacistického Železného kříže 1939 II. stupně v podobě hákového kříže (pomníku ve tvaru železného kříže s hákovým křížem uprostřed) v obci Kořenov a jeho propagace mohou naplňovat znaky trestných činů podle $ 403a trestního zákoníku (šíření díla k propagaci hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka), podle $ 404 trestního zákoníku (projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka), respektive jiného trestného činu podle trestního zákoníku 

 Vypracoval: prof. JUDr. Jiří Jelínek, CSc., advokát Datum zpracování: 20. dubna 2022

I.

Na základě žádosti Sdružení osvobozených politických vězňů a pozůstalých - SOVP, Legerova 22, 129 49 Praha 2, zastoupené její předsedkyní ing. Zdeňkou Valouchovou, a na základě materiálů, které mi výše uvedené sdružení poskytlo, jsem vypracoval právní stanovisko k posouzení, zda instalace nacistického Železného kříže 1939 II. stupně v podobě hákového kříže (pomníku ve tvaru železného kříže s hákovým křížem uprostřed) v obci Kořenov a jeho propagace mohou naplňovat znaky trestných činů podle $ 403a trestního zákoníku (šíření díla k propagaci hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka), podle 9 404 trestního zákoníku (projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka), respektive jiného trestného činu podle trestního zákoníku 

II. 

Skutkový stav věci: V obci Kořenov (okres Jablonec nad Nisou, kraj Liberecký), v katastrálním území Příchovice u Kořenova, na vrchu jménem Hvězda (přibližně 960 m nad mořem) se tyčí kamenná a cihlová rozhledna Štěpánka. Nedaleko od ní (na dohled) je instalován mohutný, rozhlehlý kamenný kříž. Jedná se o mohutnou monolitickou žulovou stavbu ve tvaru repliky nacistického Železného kříže 1939 II. stupně s hákovým křížem (svastikou) uprostřed. Veřejnosti byl po prvé představen 22. 10. 1944 v souvislosti s odhalením Památníku padlým nacistům, které provedl osobně župní vedoucí NSDAP a říšský místodržící Konrad Henlein, za přítomnosti nacistických špiček okresu Jablonec. Konrad Henlein při této příležitosti také pronesl štvavý protičeskoslovenský projev, vyzdvihl hrdinství sudetských Němců bojujících na frontě, udělil župní vyznamenání několika zasloužilým sudetským Němcům, předal vyznamenání vdovám po padlých členech strany a vyzval k evidenci mužů mezi 16 až 60 lety jako členů domobrany, poděkoval vůdci a zaklínal se, že Němci budou bojovat s fanatickým úsilím. Důkaz: svědectví pamětníků a článek v časopise Gablonzer Tagblatt dne 23. 10. 1944. Další osud tohoto monolitu byl následující: Nejprve v květnu 1945 byla částečně - odstřelena svastika a posléze v červnu byl kříž svržen do rokle pod rozhlednou. V roce 2011 byl tento kříž tajně vyzvednut, opraven a znovu umístěn na podstavec, a to bez vědomí majitele pozemku (pozemek patří České republice) i úřadů. Takže v současnosti tento žulový monolit ve tvaru kříže s jasně a zřetelně patrnými zbytky nacistické svastiky uprostřed je umístěn na pozemku Českého státu, který je ve správě Krkonošského národního parku. Je volně přístupný veřejnosti, vzhledem ke své velikosti zdaleka viditelný a zcela jasně představuje symbol nacistického hnutí. Tajnou reinstalaci pomníku pak časově doprovází úsilí spolku Jizeran a místní samosprávy zřídit na místě bývalého pomníku nový válečný hrob. Souhlasné stanovisko k udělení válečného hrobu uděleno nebylo. Důkaz: Dopis bývalého předsedy vlády ČR Ing. Andreje Babiše ze dne 10. 11. 2021, čj. 37531/2021-UVCR. Pomník je veřejně přístupný, navštěvovaný lidmi, kteří se také v jeho přítomnosti fotografují, případně i s dalšími nacistickými symboly, které mají na oblečení nebo si donesou k pomníku. Zbývá tedy posoudit, zda protiprávní instalací pomníku, případně propagací tohoto pomníku a místa, kde je umístěn, nebyl spáchán některý z trestných činů obsažených v českém trestním zákoníku. 

III. 

Právní posouzení veřejné instalace předmětu - žulového pomníku ve tvaru železného kříže nacistického hákového kříže Nacistický hákový kříž (svastika) je nepochybně dílem propagující hnutí směřující k potlačení práv a svobod člověka, a to proto, že jde o symbol (jeden ze symbolů) nacismu. Adolf Hitler zvolil hákový kříž jako symbol svého nacistického hnutí (NSDAP). Pod vlajkou s hákovým křížem probíhaly nejhorší zločiny - od válečných tažení, národnostní, rasové, náboženské a jiné diskriminace občanů až po holokaust. Černý hákový kříž v bílém kruhu na červeném podkladu se nosil na rukávové pásce, která byla součástí stejnokroje příslušníků SS. K případné námitce, že hákový kříž umístěný doprostřed původního pruského vyznamenání byl instalován jako starý náboženský symbol, je třeba uvést, že tento hákový kříž nebyl v roce 1944 instalován jako náboženský symbol, ale jako symbol nacistického hnutí a jeho cílů, jak o tom bylo pojednáno shora v souvislosti s projevem Konrada Henleina. Již v rozhodnutí publikovaném pod č. 25/2013 Sb. rozh. tr. byla vyslovena zásada, že za veřejný projev sympatií k hnutí směřující k potlačení práv a svobod člověka ve smyslu ustanovení $ 261 tr. zák. je třeba považovat jednání pachatele, který za přítomnosti nejméně tří osob (rozdílných od spolupachatelů) se nechá vyfotografovat se specifickými symboly charakteristickými pro některá historická nedemokratická hnutí (například s vlajkou nacistického Německa obsahující hákový kříž - svastiku, přičemž má současně šikmo vztyčenou pravici s otevřenou dlaní a napnutými prsty k nacistickému pozdravu, tzv. hajlování), pokud si je vědom povahy a významu těchto symbolů a jejich používání některými existujícími hnutími zjevně navazujícími například na nacismus. V odůvodnění citovaného rozhodnutí v souvislosti s vymezením pojmu "hnutí směřující k potlačení práv a práv a svobod člověka" se uvádí, že pro předmětné hnutí jsou charakteristické některé specifické symboly, typicky vlajka hitlerovského Německa s hákovým křížem - svastikou, které se staly symbolem nacistického režimu se všemi jeho zavrženíhodnými aspekty, široké veřejnosti jsou obecně známé a nacismus je s nimi dodnes spojován stejně jako v řadě zemí později rozšířené a stále existující jeho různé odnože (tzn. neonacismus)... Právní názor, podle něhož hákový kříž je symbolem nacismus, tedy dílem propagující hnutí směřující k potlačení práv a svobod člověka, je obsažen v konstantní judikatuře českých soudů. Tak například je tento názor obsažen v usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Tdo 758/2016, resp. usnesení Ústavního soudu sp. zn. II ÚS 2790/16 (v této kauze se jednalo o případ, kdy obviněný na zadní sklo svého automobilu vylepil říšskou orlicí s hákovým křížem). Podle $ 404 trestního zákoníku se dopustí trestného činu projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka, kdo veřejně projevuje sympatie k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka. Veřejné projevování sympatií spočívá v jednání, kterým pachatel výslovně nebo konkludentně vyjadřuje svůj pozitivní názor a vztah k danému hnutí. Projevovat sympatie lze rozličným způsobem, například oslavováním v textech písní, ve výtvarné podobě, nošením výšivek, odznaků apod. Lze tak ovšem činit i oslavováním díla reprezentujícího symbol nacistického hnutí. O veřejné spáchání trestného činu se jedná, pokud byl spáchán obsahem tiskoviny nebo rozšířeného spisu, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem, nebo před nejméně třemi osobami současně přítomnými (viz 8 117 trestního zákoníku). V našem případě za projev sympatií lze považovat nejen reinstalaci pomníku s vyobrazením nacistického symbolu a jeho udržování, ale také například zhotovení informačních materiálů, které by v rozporu se skutečností označovaly instalaci železného kříže jako označení místa válečného hrobu (ačkoliv o žádné místo válečného hrobu se nejedná), organizování návštěv nebo průvodů k tomuto nacistickému symbolu, přednášky na místě pomníku, vedené úmyslem zkreslit historii tohoto pomníku, poskytování rozhovorů do médií, ve kterých by pachatel v rozporu se skutečností vysvětloval historii vzniku a smysl 4 tohoto pomníku obsahujícího symbol nacismu, dále také rozmístění směrovek nebo upoutávek k tomuto pomníku za účelem zvýšení zkresleného povědomí o tomto symbolu a návštěvnosti tohoto symbolu, ale i rozmnožování vyobrazení tohoto symbolu například prostřednictvím sociálních sítí apod. Tento trestný čin je ve vztahu speciality k trestnému činu výtržnictví podle $ 358 trestního zákoníku a trestnému činu hanobení národa, rasy etnické nebo jiné skupiny osob podle $ 355 trestního zákoníku (proto jednočinný souběh s uvedenými trestnými činy je vyloučen). Trestný čin projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka je subsidiární k trestnému činu šíření díla k propagaci hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka podle 8 403a trestního zákoníku. Trestného činu šíření díla k propagaci hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka podle $ 403a odst. 1 trestního zákoníku (nehledě na přísnější právní kvalifikaci) by se mohl pachatel v našem případě dopustit, pokud by ve větším rozsahu vyrobil dílo, které by zachycovalo nebo znázorňovalo představitele nebo projevy představitelů hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka. Mohlo by se jednat o případy vytvoření a prodej předmětů (triček, hrnečků, fotografií, pamětních keramických talířů, pivních sklenic, samolepek, přívěsků etc.) s vyobrazením předního nacisty Konrada Henleina, jak odhaluje 22. 10. 1944 zmíněný válečný kříž s vyobrazením nacistického symbolu - hákového kříže uprostřed pomníku. Pachatelem obou trestných činů může být každá trestně odpovědná fyzická osoba i právnická osoba (viz 8 7 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim). Trestní odpovědnost fyzické osoby nevylučuje trestní odpovědnost osoby právnické a naopak (viz 8 7 odst. 3, $ 8 odst. 3 zák. č. 418/2011 Sb.,o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim). Není vyloučeno, aby pachatelem byla i právnická osoba, která zanedbala základní právní povinnosti při nakládání se svěřeným majetkem, zejména nepečovala o jeho údržbu a nechránila tento majetek před zneužitím, a to úmyslným tolerováním reinstalace a propagace symbolu nacismu na území (pozemku), o které má povinnost pečovat. Takové jednání právnické osoby bychom mohli při splnění požadavků na trestní odpovědnost posoudit jako pomoc opominutím [$ 24 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku] ve vztahu k trestnému činu podle $ 404 trestního zákoníku. 

 IV. 

Závěrem shrnuji: Reinstalace pomníku obsahujícího symbol hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka, jeho udržování, propagace pomníku a podobné činnosti mohou naplňovat znaky trestných činů šíření díla k propagaci hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka podle $ 403a trestního zákoníku nebo trestného činu projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka podle $ 404 trestního zákoníku. Pachatelem mohou být jak osoba fyzická, tak i osoba právnická, pokud budou splněny podmínky jejich trestní odpovědnosti. Zadavatel tohoto právního posouzení tedy může, uzná-li to za vhodné zvážit podání trestního oznámení na neznámého pachatele (fyzickou nebo právnickou osobu) pro podezření ze spáchání trestných činů šíření díla k propagaci hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod občanů podle $ 403a trestního zákoníku nebo trestného činu projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka ($ 404 trestního zákoníku) Případná trestní odpovědnost fyzické nebo právnické osoby pak bude záviset na splnění podmínek trestní odpovědnosti u každého jednotlivého subjektu. 

V Praze 19. 4.2022 prof. JUDr. Jiří Jelínek, CSc., advokát

Zde je možné stáhnout naskenované a pomocí OCR převedené PDF